NAUTICA KARVINÁ z.s.

Jak to začalo
Příběh lodi "Thistlegorm" začíná v roce 1940 v loděnici J. L. Thompson a Synové v Sunderlandu. Loď byla 415 stop dlouhá a 58 stop široká se skutečnou tonáží 4898 tun. Byla poháněna trojtaktními parními motory o výkonu 365 koní.

Financování stavby lodi Thistlegorm napomáhala také britská vláda. Ta také loď po jejím dokončení zabavila pro válečné účely.

Poslední plavba
Na svoji poslední plavbu se loď Thistlegorm vydala v září 1941 z Glasgow do Egypta. Měla naléhavě doručit válečné zásoby pro 8. britskou armádu v Severní Africe.

Loď byla naložena veškerým možným válečným materiálem včetně povozů pro zbraně Bedford a náhradních součástek pro automobily. Náklad obsahoval také letadla a náhradní součástky pro letadla, motocykly, povozy pro zbraně, radiopřijímače, zbraně, vybavení pro železnice, ale také holínky a velké množství munice.

V tomto klíčovém momentu války měli Němci a Italové kontrolu nad prakticky veškerými vodami a vzdušným prostorem v oblasti Středozemního moře. Proto bylo pro obchodní loďstvo spojenců příliš nebezpečné vydat se tou nejkratší a nejrychlejší cestou do Egypta. Thistlegorm tedy musela uskutečnit cestu oklikou, která vedla okolo Jižní Afriky až do Suezu a byla o 12 tisíc mil delší. Ze Suezu by poté loď plula přes Suezský průplav do Alexandrie.

Plavba do cílového místa byla dlouhá. Loď přesto plula vcelku rychle a zastavila se v Kapském městě v Jihoafrické republice, kde se k ní připojila její eskorta, křižník Carlisle, který ji měl doprovázet po zbytek plavby. Dne 4. října byla obě plavidla v Rudém moři, vzdálena pouhý jeden den plavby od Suezu. O den později vplula do klidné zóny podél Sha’ab Ali, kde čekala na rozkaz pro proplutí Suezským průplavem.

6. října, v brzkých ranních hodinách byla Thistlegorm objevena německým bombardérem, který vzlétl ze základny na Krétě. Z krétské základny byly vyslány další dva německé bombardéry Heinkel, které směřovaly jihovýchodně směrem k Egyptu.

Na mořském dně
Jakmile se bombardéry přiblížily do oblasti Sha’ab Ali, spatřily několik kotvících lodí a chystaly se zaútočit. Protože neměly dostatek paliva, musely si zvolit za cíl první loď, která jim přišla do cesty. Bohužel, tímto cílem byla právě loď Thistlegorm. Dvě z vypuštěných bomb dopadly blízko sebe a pronikly skrze záď lodi, jedna z bomb přímo na kryt 4. lodního prostoru, kde byla uložena munice.

Oheň dosáhl až do nižších přepravních prostor a munice, která tam byla uskladněna, explodovala. Následná exploze utrhla celou záď, oddělila ji od přídě a obě části lodi zajely kolmo pod vodu, do míst, která se pro loď stala jejím podmořským hrobem. Toho říjnového rána zahynulo také devět členů posádky. Přeživší členové posádky byly zachráněni a přepraveni do přístavu Port Tewfick, který leží v blízkosti Suezského průplavu.

Po mnoho let od potopení lodi Thistlegorm spouštějí britská námořní plavidla vlajku napůl žerdi jako výraz soustrasti nad námořníky, kteří při tomto bombardování zahynuli.    

Zdroj informací: Oficiální stránky Egyptského ministerstva cestovního ruchu.

Thistlegorm, Mekka potápěčů

Loď Thistlegorm ležela nerušeně na mořském dně až do začátku padesátých let, kdy ji našel mladý badatel Jacques Cousteau. Z vraku vyzvedl nad hladinu několik předmětů včetně motocyklu, kapitánova sejfu a lodního zvonu "Biggest Prize" (nejvyšší cena).

Cousteau vydal knihu a při jejím vydání v knize uvedl špatné souřadnice místa, kde se vrak nacházel.

Čas znovu ubíhal až do počátku devadesátých let, kdy se na můstku vraku Thistlegorm ocitla skupina potápěčů. Jakmile se roznesla zpráva o velkoleposti této potápěčské lokality, vypadalo to, jakoby se celý svět hnal k tomuto "muzeu druhé světové války".

Legendární ponor pouze pro zkušené
Potápění se k tomuto vraku má mezi potápěči v Rudém moři takřka legendární postavení. Tato potápěčská lokalita není vhodná pro nezkušené potápěče, kteří jsou zvyklý na klidné vody, se zhoršujícími se podmínkami je nutná kvalifikace pro horší podmínky, které se pravidelně mění.

Předtím, než ponor uskutečníte, je zapotřebí zkontrolovat proudění vody a charakteristiku vln, je zapotřebí se rozhodnout, zda-li dané podmínky odpovídají vašemu výkonu.

Thistlegorm leží v hloubce 30 metrů, její ve velké míře netknutá přední část je zabořena téměř kolmo do písečného mořského dna. Střední část lodi, která byla vedle epicentra výbuchu, který loď potopil, je těžce poškozena. Záď a její obrovská vrtule, která je zřetelně viditelná, se honosí hlavní protileteckou zbraní a 39 mm zbraní umístěnou na palubě.

Z levoboku lodi vyčnívá v hloubce 33 metrů lokomotiva, která se při potopení lodi přemístila z jejího původního místa na palubě lodi. Můžete tam také najít nákladní auta a Jeepy. Vrak lodi Thistlegorm je jako obrovský ponořený obchod s nadbytečným armádním zbožím.

Za rozebírání vraku jsou však přísné pokuty, proto není radno si z vraku brát suvenýry. Mezi další atrakce patří například kapitánova koupelna, kde z bahnem naplněné vany rostou trubkovité korály připomínající květiny za oknem.

Lokalita je poměrně dobře kolonizována rybami a korály včetně mnoha ryb druhu caranx hippos, velkými hejny ryb snapper (lutjanus analis), heniochus monoceros, a obrovskými rybami druhu mycteroperca venenosa. Nacházejí se tam také jemné korály, které místem různě prorůstají.

Ponory zpravidla začínají na hlavní palubě, na kterou je třeba připevnit lana, na kterých se budete spouštět níže. Sestupy a výstupy musí být vždy prováděny podél lana, abyste se vyhnuly strhnutí mořskými proudy, které mohou být velmi často zrádné.

Nadměrné množství potápěčů, rabování a vandalismus se na vraku Thistlegorm značně podepsaly a s největší pravděpodobností egyptské úřady brzy zakáží, pro blaho a ochranu této "schránky času 2. světové války", potápění se na tento vrak. I přesto je tento vrak považován za významnou lokalitu pro potápění se k vrakům v Rudém moři a potápěči je považován jako jeden z nevyhledávanějších vraků na světě vůbec.